Poslední den, poslední noc, poslední hodina naší společné výpravy s Adamem na úžasném místě, na slovinském jezeře Bled. Je dvaadvacet hodin, čas začít pomalu balit, chytá se zde pouze do 23:00 hodin. Moc se nám do toho ale nechce, užíváme si to ticho a klid v tomto krásném prostředí. Znenadání se ozve nesmělé pípnutí mého pravého signalizátoru které během vteřiny přechází do souvislého a táhlého jekotu protínající ten božský klid nastávající noci. Nestihneme se na sebe s Adamem snad ani podívat, natož vyslovit to kouzelné slůvko ,,záběr,,. Za neustálého odvíjení vlasce opatrně zvedám prut a o dvě cvaknutí přitahuji QDA brzdu navijáku. Teď, ani v dalších chvílích nesmím nic uspěchat a neudělat žádnou chybu. Ryba míří doprava, moc dobře ví že se zde nacházejí potopené zbytky stromů, větve a velké balvany. Tam ji za žádnou cenu nemůžu pustit, proto ještě jeden cvak na brzdě. Za Adamovi pomoci si nazouvám prsačky a vstupuji do jezera abych zmenšil úhel a mohl se pokusit na rybu začít vyvíjet tlak a nejenom se dívat jak mi z navijáku mizí metry vlasce.

Souboj s rybou se odvíjí ve stejném duchu, co mi ryba dovolí navinout si v momentě bere zpět. Už ani nepočítám kolikrát se toto opakuje. S postupem času se ale výpady ryby stále zkracují, začíná slábnout. Je čas poprosit Adama o pomoc při podebrání, bude to tak jistější. I on si obleká prsačky, bere připravený podběrák a vstupuje za mnou do vody. Bylo to ovšem ještě předčasné, souboj s rybou pokračuje nejméně dalších deset minut. Ryba a opravdu težká ryba… víme už že se jedná o kapra, krouží ve vzdálenosti do patnácti metrů od nás a drží se těsně pod hladinou. Dochází ji zřejmě poslední zbytky sil, ostatně tak jako i mě. Pomaličku a s největší opatrností, s rukou připravenou na matici cívky, tak abych mohl kdykoliv při výpadu povolit brzdu, začínám navádět kapra na podebrání. Ten se pokládá vysílen na bok, zatáhnu a hlava kapra se dotkne kříže podběráku. Adam neváhá a kapra úspěšně podebírá. Následuje vítězné plácnutí a již oba hledíme do sítě podběráku. V kuželu světla čelovky zírame na kapra s proporcemi které vídáme na fotkách našich zahraničních přátel ze sociální sítí. ,,Ten má břicho,, vypadne z nás současně. Sklápíme ramena podběráku a vkládáme toho úžasného kapra ještě ve vodě do vážící tašky, kontrolujeme postavení jeho ploutví, tak jak nás to všechny učil Danny Fairbrass na YouTube. 🤣

Kapra necháváme ve vodě a připravujeme vše na vážení a následné zdokumentování našeho úlovku. Ryba není z těch monstrózních, ale to její břicho 😱…, okamžitě víme že od nás dostane jméno ,,Pivař,,. Váha se po odečtení tašky zastavuje na krásných dvaceti kilech a šedesátipěti dekagramech. Opět se u mne dostavují emoce, druhá ryba přes dvacet kilogramů, ani ve snu by mne nenapadlo že můj první výlet na toto jezero bude tak úspěšný a Bled tak štědrý. Musím samozřejmě ze srdce poděkovat Adamovi, který mne svou myšlenkou, na společné rybaření zde ve Slovinsku sice překvapil, ale ani na moment jsem ale nezaváhal a souhlasil. Asi proto že už jsem dlouhá léta ,,tichým bláznem,, ale mnoho zahraničních výprav jsem nepodnikl. Děkuji také jeho i mojí rodině za toleranci vůči našemu společnému koníčku. Už teď, kdy píši tyto řádky vím, že pokud mi to zdraví a další okolnosti dovolí se na jezero Bled vypravím znovu…

Za UltimateCarp Community Vlastimil Koláček